среда, 9. март 2011.

rasa


Priča

Raša Todosijević
8 Mart 2011, Beograd


Džordž, stari dobri Džordž, već malkice senilni Džordž, sedi zavaljen u glomaznoj i prilično izlizanoj kožnoj fotelji pepeljasto braon boje. Fotelja je  u uglu sobe. Neko je rekao, a to je neko pomenuo dva-tri dana ranije, da ona neće nikom smetati ako ostane na tom mestu - podalje od kamina. Sedokosi Džordž odaje utisak bezvoljnog starca koji je do maločas jecao. Napolju je prijatno letnje veće. Miriše hmelj; iz obližnjeg parka dopiru i potom  na prečac zamiru veseli dečiji glasovi. Sobu - zapravo starinsku sobetinu kojom bezglasno vitlaju aveti slavne prošlosti - lagano osvaja tišina i setni sumrak. Džordž sedi u polutami i više ne razaznaje detalje na fotografijama pokojne Keit.

*   *   *

Džordž gleda u crno-beli televizijski ekran. Na ekranu se prikazuju filmski snimci ubistva Martina Lutera Kinga. Sve što se prikazuje snimljeno je u Memfisu. Memfis je grad u državi Tenesi. Martin je sa svojim prijateljima. Njih šestorica stoje na uskoj terasi nekog motela. Onda, gle, Martin pada jednom od svojih saputniku pravo u naručje. On ga pridržava i zatim lagano spušta na pod terase. Martin je teško ranjen i verovatno umire. Krv se širi terasom. Ko bi ga znao odakle je metak doleteo. Kasnije će se doznati da je izvesni Džems Rej pucao odozgo, tako, sa desne strane, sa ravnog krova, ali bi to mogla biti samo varka. Drugi tvrde da je Rej pucao sa leve strane ili, možda, sa prozora jedne ružne i zapuštene zgrade koja se nazire tačno naspram motelske terase. Vrag bi ga znao ko je tu u pravu. Treći veruju da je Džems, inače u to vreme zatvorski begunac, samo ucenjeni izvršilac političkog ubistva. Oni su ubedjeni da je je likvidacija Martina Lutera Kinga ishod zavere pažljivo smišljene u  činovnićkoj kuhinji Federalnog Istražnog Biroa; možda je zamisao potekla iz viših armijskih krugova a možda, zašto da ne, iz ovalne sobe u Beloj Kući. Istina je da je Martin mrtav a da su ostale priče tek puka bapska nagvaždanja.
Džordž pije skerletnu višnjevaču ali mu se čini da je višnjovača ove godine ispala nekako preslatka a možda i malčice slabija od one prošlogodišnje. Martin umire na terasi motela pogodjen u kičmu. Šta je sa Džemsom? Džems napušta mesto sa koga je pucao i kreće na dug put koji će ga odvestio preko Kanade i Atlanskog Okeana ravno do Britanskih Ostrva. Na Džemsovoj pušci su otisci njegovih prstiju. Na malom radio aparatu koji je lokalna policija našla pored puške izgravirani su podaci njegovog zatvorskog identiteta. Ovde nipošto ne treba zaboraviti dvogled takodje nadjen na mestu zločina, a da ne pominjemo onaj problematičan kanadski pasoš, one novac za putovanje u Englesku i beli Ford Mustang. Tako jedan zatvorski begunac, Džems Erl Rej, razbojnik i beznačajno smucalo, preko noći postaje nepogrešiv snajperist i čovek sa lažnim pasošima u džepu.




edinburska izjava ceski


Edinburghský manifest
 1975

Kdo na umění profituje a kdo z něj čestně čerpá?
Autor tento text sepsal, aby těžil z toho dobrého i špatného, co umění dává.
Továrny, které vyrábějí materiály pro umělce.
Firmy, které prodávají materiály pro umělce.
Jejich pracovníci, úředníci, prodejní personál, agenti, atd.
Firmy či soukromí podnikatelé, kteří poskytují pomůcky nebo zdobí díla umělců.
Tesaři, kteří dělají rámy, dřevěné podpůrné konstrukce, atd.
Výrobci skla, papíru, tužek, barev, nářadí, atd.
Jejich pracovníci, úředníci, prodejní personál, obchodníci, atd.
Realitní kanceláře, které vybírají nájemné za studia, lofty, obytné čtvrti nebo díry, ve kerých umělci žijí.
Jejich zaměstnavatelé, úředníci, atd.
Všichni, kdo vyrábějí a prodávají velkoobchodně a maloobchodně každodenní potřeby pro umělce.
Všichni, kdo vyrábějí a prodávají velkoobchodně a maloobchodně obuv a oděvy pro umělce.
Všichni ti, kdo vytvářejí a prodávají velkoobchodně a maloobchodně umělecké pomůcky pro umělce.
Všichni, kdo vyrábějí a prodávají velkoobchodně a maloobchodně léky,
hygienické potřeby, alkohol, antikoncepci, cigarety a sportovní potřeby pro umělce.
Všichni ti kdo, vybírají daně z příjmů umělců.
Obecní úředníci a další administrativní pracovníci.
Banky s jejich výše a níže-postavenými zaměstnanci.
Drobní řemeslníci: klempíři, lékaři, rámaři, ševci, hrobníci, atd.
Profesionální mozaikoví řemeslníci, kteří provádějí mozaiky navržené někým jiným.
Profesionální odlévači, kteří odlévají sochy někoho jiného.
Modeláři a odborníci na sádru, vosk, mramor a bronz.
Zlatníci.
Ti, co dělají pečeti.
Zinkografičtí tiskaři.
Profesionální výrobci velkoplošných tisků, litografií, leptů, akvatint, sítotisků, dřevorytů, atd.
Medailéři.
Kameníci.
Galerie.
Prodejní galerie a jejich zaměstnanci.
Neziskové galerie.
Majitelé galerií, správci galerií, galerijní kurátoři a jejich osobní sekretářky a přátelé.
Dotované galerijní rady.
Dobrovolné galerijní rady, které vybírají peníze, protože nejsou dotované.
Nákupní komise, jejich členové a konzultanti.
Velmi dobře vyškolení odborníci na pořádání konferencí, ať už jsou jejich záměry týkající se umění dobré či špatné.
Manažeři, obchodníci, dealeři a všichni ostatní spekulanti v umění, ať malého či velkého formátu.
Organizátoři veřejných nebo polo-veřejných dražeb.
Sběratelé.
Chytří profitáři, kteří těží z lepších, nebo důležitých uměleckých děl mimo veřejné sbírky.
„Anonymní“ mecenáši.
Známí a respektovaní dobrodinci.
Nízko, výše a nejvýše postavení pracovníci kulturních institucí a organizátoři uměleckých, kulturních a vzdělávacích programů.
Zaměstnanci, kteří se podílejí na organizaci výstavy.
Všichni administrativní zaměstnanci.
Úředník, který objednává, poptává a účtuje za materiály potřebné pro výstavu.
Účetní kanceláře.
Vrátný.
Tajemníci nebo jiné osoby ve vztahu k institucím,
které poskytují finanční prostředky na kulturní programy.
Všechen technický personál.
Profesionální a neprofesionální manažeři.
Autoři katalogů, pozvánek a plakátů.
Poslíčci.
Požární inspektor.
Kritik, spisovatel nebo jiné osoby odpovědné za psaní předmluvy do katalogu.
Editor, který kontroluje předmluvy nebo texty umělců, nebo texty o umělcích v katalogu.
Překladatelé předmluv či textů o umělcích či textů psaných umělci v katalogu.
Písařka.
Fotograf, který fotil pro katalog.
Nakladatelství vydávající katalog.
Editor katalogu.
Tiskařská firma odpovědná za tisk katalogu a plakátu.
Pracovníci, kteří provedou sazbu, sváží katalog a tisknou pozvánky.
Korektor.
Administrativní pracovníci tiskařské firmy.
Ti, kdo nastaví sazbu daně a vybírají daně za tisk katalogů.
Ti, kteří vydají a podepíší osvědčení s odvoláním, že katalog bude osvobozen od daně.
Poštovní poplatky za zasílání pozvánek a katalogů.
Telefonní náklady spojené s organizací výstavy.
Elektrické podniky, které účtují poplatek za elektřinu použitou v průběhu výstavy.
Kustodi a prodejci katalogů, pohlednic a vstupenek.
Uklízečky.
Malíři místností.
Osoba, která má úvodní projev na slavnostním otevření výstavy.
Externí informační služby.
Reklamní oddělení deníku.
Novinář, který napíše dlouhou, nebo krátkou zprávu o výstavě.
Kritik, který píše krátkou recenzi výstavy v deníku.
Editor, který má na starosti kulturní sekci deníku.
Technický redaktor kulturních a všech ostatních rubrik.
Kritik a komentátor píšící podrobnější recenzi výstavy.
Publicista, který nemá nic společného s uměním, ale píše o umělcích, jejich dílech a problémech ve světě umění.
Autor píšící vágní popisy umění pro denní, týdenní nebo měsíční noviny, který zveřejňujíc svoje výtvory
dává najevo neznalost, nebo nedostatek povědomí o jednotlivých odvětvích umění.
A všichni ostatní, kteří bez ohledu na jejich profesní oblast buď útočí, nebo brání výstavy a umělce v denním a týdenním tisku.
Karikaturisté.
Ti, kdo vymýšlejí lsti, epigramy a mudrlatství vztahující se k umění a umělcům.
Televizní stanice, její personál, pracovníci a „umělci“.
Kameraman, který natáčí buď otevření výstavy, nebo následnou zprávu.
Pracovník odpovědný za osvětlení pro kameru.
Méně důležitý zaměstnanec televizního kulturního programu, který pracuje na nahrávce.
Jeho technici a asistenti.
Redaktor kulturní redakce televizní stanice.
Režisér, scénograf a ostatní amatéři.
Komentátor a moderátor, který čte zprávy v televizi.
Pořadatel a televizní moderátorka kulturních programů.
Organizátor a moderátor televizních rozhovorů s umělci.
Ti, kteří píší, režírují, nebo natáčí krátké nebo dlouhé televizní filmy a hry o životech živých nebo mrtvých umělců.
Ti, kteří dělají filmy o umělcích na podporu cestovního ruchu.
Ti, kteří natáčí celovečerní romantizované životopisy umělců.
Rozhlasové stanice, jejich zaměstnanci a další spolupracovníci.
Reklamní sekce.
Zprávy a hrané filmy.
Drby v publikacích.
Autoři rozhlasových programů, kteří píší o umělcích a ti, kdo tento materál čtou nebo recitují.
Přednášející a moderátoři rozhlasových programů.
Organizátoři různých rozhovorů a programů o kultuře a umění.
Spisovatelé rozhlasových nekrologů o umělcích nebo uměleckých hnutích.
Všichni spolupracovníci a další zaměstnanci rozhlasu.
Nakladatelství, jejich zaměstnanci, pracovníci a konzultanti.
Tvůrci a redaktoři bulletinů o umění.
Týdenní umělecké časopisy a personál, který pro ně píše, stejně jako pracovníci odpovědní za distribuci časopisu.
Měsíční, čtvrtletní nebo dvouměsíční časopisy, které se zabývají kulturou a uměním.
Spisovatelé monografií, životopisů a redaktoři sebraných esejů, zabývají se konkrétním umělcem a jeho dílem.
Ti, kteří zaznamenávají anekdoty ze života umělců.
Ti, kteří pomáhají umělci při psaní vlastní autobiografie.
Ti, kdo převyprávějí anekdoty a vtipy z umělcova života, a tímto způsobem si vydělávají cigarety, kávu, pivo, brandy, koňak, víno, potraviny, atd.
Umělečtí kritici všech oblastí, všech věkových kategorií a zaměření.
Obchody, které prodávají knihy, časopisy, reprodukce a originální tisky vytvořené umělci a amatéry.
Obchody se starožitnostmi, dealeři starožitností, soukromí prodejci, agenti a maloobchodníci.
Sběratelé.
Obchody použitého zboží a dealeři.
Komisní obchody, kostely a hrobaři.
Ti, kteří zúročují svou znalost dřívějších děl umělců.
Odborníci obeznámení s pozdějšími pracemi umělců.
Experti na prehistorické umění, primitivní umění, moderní umění, atd.
Odborníci na určité století, na konkrétní rok nebo epochu.
Organizátoři samostatné výstavy umělce.
Organizátoři skupinových výstav, kulturních akcí, prezentací apod.
Pořadatelé výstav zahrnujících několik měst nebo republik.
Organizátoři mezinárodních výstav.
Pořadatelé velkých výstav: od starověku až po současnost.
Všichni jejich ředitelé, sekretářky, spolupracovníci, asistenti, poradci, korektoři, vydavatelé, administrativní pracovníci, techničtí pracovníci, dělníci, atd.
Poroty, konzultanti, experti a ženy servírující kávu.
Konservátoři: restaurátoři, technici, atd.
Ředitelé institucí, ředitelé muzeí, muzejní kurátoři, úředníci a další zaměstnanci. Rozmazlení synové a dcery, kteří – díky otci, dědečkovi či senilní tetě
s konexemi nebo členstvím ve straně – se stanou zaměstnanci muzea, aby mohli šířit svůj odporný vliv a neštěstí svých problematických předků.
Noční hlídači muzeí, galerií, sbírek, a toho nebo jiného typu nahromaděných věcí, nebo dědictví.
Ti, kdo figurují jako stráže v galeriích, muzeích a sbírkách.
Informátoři.
Techničtí pracovníci galerií, muzeí a sbírek.
Organizátoři sympozií, setkání a uměleckých festivalů.
Organizátoři seminářů a krátkodobých, nebo náhodných kurzů v umění.
Organizátoři organizované výdělečné činnosti spojené s tvorbou umění.
Jejich ideologičtí, administrativní a techničtí pracovníci.
Turistické organizace, agentury a jejich zaměstnanci.
Letecké společnosti, autobusové společnosti, železnice, atd.
Veřejné stravování, kavárny, číšníci, servírky, restaurace, hotely, penziony, atd.
Profesionální průvodci pracující pro galerie, muzea, zříceniny a menší sbírky.
Profesionální průvodci se znalostí jednoho nebo více cizích jazyků.
Aukční domy.
Fanoušci.
Puberťáci.
Mladé studentky.
Modely.
Vdané ženy.
Manželky.
Milenky.
Přítelkyně.
Vdovy.
Děti.
Pederasti.
Staří přátelé a známí.
Příbuzní a další bližší nebo vzdálenější dědicové.
Právníci.
Ženy v domácnosti a matky, které občas mluví v tisku na podporu nebo proti umění.
Mazaní ředitelé a správci majetku, dědictví a sbírek.
Národní spasitelé uměleckých pokladů.
Dozorci uměleckých finančních fondů, které mají být přerozděleny na ceny, dárky a stipendia:
bohatým studentům, kariéristům a dalším rozmanitým zlodějům.
Patroni a organizátoři prostředků a stipendií, udělovaných jako měsíční, roční, nebo sto letá stipendia patolízalům, zbabělcům, bohatým dětem a těžkým epigonům.
Patroni a organizátoři grantů pro studium v zahraničí, které jsou obvykle přiděleny dětem vysokých vládních úředníků,
dětem významných bankéřů a dětem skryté a tajné buržoazie za socialismu.
Organizátoři uměleckých sdružení a potřební techničtí a administrativní pracovníci.
A všichni ostatní nižší, vyšší a nejvyšší byrokrati ždímající peníze z umělců, s úsměvem, hrdí na své „svaté poslání“ ve jménu umění a kultury.
Autoři plakátů, grafičtí editoři a designéři, kteří okrádají umělce.
Průmysloví designéři všech typů.
Anti-designéři.
Výrobci a prodejci letáků, plakátů a portfolií s autogramy nebo (levněji) bez.
Výrobci a prodejci „záznamů o umělcích“, plní naděje a snění o spoustě peněz.
Ti, kteří vydělávají, nebo doufají, že vydělají peníze na dotiscích artefaktů hnutí Dada,
Fluxus a tak dále, i když je nikdy nenapadlo dělat to, když to bylo opravdu nezbytné pro umělce.
Ti, kdo vyrábějí suvenýry a jejich prodejci.
Ti, kdo vydávají pohlednice, přání a reprodukce výtvarných děl.
Ti, kteří tisknou kalendáře s reprodukcemi uměleckých děl a kýčů.
Uznaní nebo ještě nerozpoznaní plagiátoři uměleckých děl.
Ti, kteří padělali umělecká díla v tajnosti.
Známí a uznávaní padělatelé uměleckých děl.
Módní návrháři, kteří veřejně urážejí umělce a vydělávají tímto způsobem peníze.
Designéři, kteří systematicky degradují umělce, za které jsou považováni a vypláceni.
Keramikové nebo soukromé osoby, které používají známá díla a zdobí jimi vázy, džbány a mísy, a prodávají tyto jako umění.
Dekoratéři interiérů.
Architekti.
Návrháři fasád.
Tvůrci gobelínů.
Fotografové a celé fotografické odvětví.
Výrobci cukroví, zákusků, punčoch, tabáku a všech ostatních produktů, které reprodukují umělecká díla a na obalech, a tak na nich vydělávají.
Všichni ti, kteří používají umělecká díla na známkách, štítcích, vlajkách, obrázkových knihách, tapetách a kuchyňských nebo koupelnových obkladech.
Ředitelé nakladatelství, kteří příležitostně využívají svého vlivu, aby na malých zakázkách zahrnujících „umělecká díla“ měli profit.
Osoby, které podporují bezmocné a senilní umělce, aby pak získali jejich dědictví. Ti profitují jako gangsteři.
Výhradní distributoři a ti, kteří těží z videokazet, dokumentárních a historických fotografií, autogramů a kapesníků umělců.
Ti, kteří obtěžují náhodné kolemjdoucí.
Ti, kteří jsou rádi, že můžou dělat „to či ono“.
Podvodníci, kteří žijí tím, že napodobují umělce.
Nafoukaní a egoističtí epigoni, kteří napodobují umělce, aniž by se cítili jakkoli provinile, čímž se jim daří lépe a vydělávají víc než samotní umělci.
Padělatelé dějin umění, kteří vydělávají peníze na takovém pozměňování.
Ti, jež podporují konkrétní styl v umění, což je založeno na vlastní chamtivosti a touze po zisku.
Ti, jež zviditelňují jednoho umělce, nebo část umělců nebo konkrétní nápad, motiv, projekt nebo problém,
s cílem upozornit na sebe a své myšlenky, a tak na tom dříve nebo později vydělat.
Diletanti, umělci a pomlouvači, úskočně vzdělávaní teoretici v tajných svazcích s cílem usnadnit pátrání po zisku v umění.
Jemné dámy z rodin, které se zapojily do různých druhů obchodů s umělci ve jménu „umění“ samotného.
Dámy studující umění a umělce.
Ti, kteří podporují „street art“ a „umění protestu“, a potom spekulují, prodávají a propagují tyto myšlenky na výstavách v nejelitnějších galeriích.
Kritici, teoretici a další šarlatáni zapojení do každodenní politiky, aby tak mohli dosáhnout postavení ve světě umění a zajistit si pro sebe zisk.
Maskovaní ideologové, demagogové a reakcionáři v institucích, institutech vyššího vzdělávání, univerzitních katedrách,
muzeích a akademiích, kteří mají větší zájem o moc a vliv ve světě umění než v oblastech vzdělávání a kultury, které nenabízí žádný zisk.
A všichni ti, kteří používají liberální jazyk aby zamaskovali svoje dekadentní, zastaralé, zpátečnické, šovinistické a buržoazní modely umění
a kultury za verbální liberalismus, a mohli dosáhnout pozice mimo svět umění a kultury, a tím se situovat jak nad tak i za rámec oblasti umění a kultury.
Psychologové a sociologové, kteří přicházejí s mlhavými závěry o umění, a pak prodávají tento blaf jako zásadní příspěvek k lepšímu porozumění umění.
Filozofové píšící o umění, aniž by mu kdy opravdu porozuměli.
A všichni ti ostatní chabí politici, kteří se chopili sinekur tímto „záhadným“ způsobem – pomocí příbuzných,
přátel a konexí – kážou umělcům a vydělávají touto pošetilou činností dost peněz na dva životy.

Raša Todosijević
Bělehrad, 21 Dubna 1975.







субота, 19. јун 2010.

Posted by Picasa
Posted by Picasa
Posted by Picasa